Reprodukce

Pohlavní cyklus

Pohlavní aktivita - říje - je u většiny plemen koz sezonní. V našich klimatických podmínkách se dostavuje nejvyšší pohlavní aktivita u koz od srpna do prosince, u některých se dostaví i v jarním období. U mladých koziček nastupuje říjový cyklus dříve než u starších koz. Říjový cyklus trvá v průměru 21 dní s rozpětím 18-24 dní. U kozy v tomto období dochází k výrazné změně chování. Je neklidná, často mečí a z pochvy, která je zarudlá, vytéká hlen. Kanálek děložního krčku je otevřený. Skáče na druhé kozy, přijíma menší množství potravy a více pije.

Nestálá a nepravidelná říje v době od září do prosince se považuje za abnormální.

Období pohlavního klidu (anestrální období), kdy kozy nevykazují ochotu k páření, můžeme rozdělit na tři typy: sezonní, laktační a poporodní.

Zařazování zvířat do reprodukce

Pohlavní dospělost koz je velmi ranná, nastupuje již ve 4. až 6. mesíci věku, proto je nutné oddělit podle pohlaví již ve věku 3 měsíců. Plná pohlavní dospělost u kozlíků nastává v 8 měsících podle dosažené hmotnosti a kondice kuzlat.

Kritérium pro zařazení koziček do chovu je dosažení věku minimálně 12 měsíců. Zvířata ukončují růst přibližně na 3 letech věku.

Samci by se měli zařazovat do plemenitby po dosažení 1 roku, i když běžná praxe je využívání mladých kozlíků již od věku 8 měsíců. Předčasné zařezení do chovu způsobuje pohlavní vyčerpání a není ještě ani prověřena kvalita kozlíka.

Březost

Březost se u koz pohybuje od 140 do 162 dní, nejčastěji trvá 147-151 dní. U vícečetných porodů je březost kratší, naopak u poprvé rodících koz trvá březost déle. Délka březosti je také závislá na úrovni výživy. Při dobré výživě se březost prodlužuje a při špatné naopak.

Přibližne od 4. měsíce se kozám zvětšuje a klesá břicho a vývoj plodu je již znatelný. Kozám je nutné v tomto období zvýšit množství potravy o 30-40% a množství minerálních látek až na dvojnásobek. Kozy se nesmějí nijak unavovat a je třeba jim věnovat více pozornosti v ošetřování.

Porod

Blížící se porod lze rozpoznat podle postupného růstu mléčné žlázy a rozvoje její sekrece. Plnohodnotné mlezivo se v mléčné žláze tvoří již v posledních dnech před porodem.

Naše klimatické podmínky většinou vyžadují porody ve stáji. Nejlepší metodou je aby koza byla v individuálním kotci (1,2x2 metry) a měla pro svůj porod dostatečný klid. Individuální box by měl umožňovat vizuální kontakt matek s ostatními zvířaty své sociální skupiny. V nezateplených stájích je nutné počítat s možností instalace infralamp při poklesu teplot pod hranici tepelného minima pro novorozená kůzlata (15°C) po dobu prvních 24 hodin.

Lze ale i praktikovat skupinové porody.

Příznaky porodu

Dva týdny před porodem se kozám začne znatelně zvětšovat vemeno a v posledních 24 hodinách před porodem se stává na pohmat tuhým. Poslední hodiny před porodem je znatelný propad slabin. Kozy jsou neklidné, střídavě polehávají, přešlapují, napínají se a pomekávají hlubším hlasem než obvykle.

Kozy jsou pokládány za zvířata se snadným porodem, přesto je nutná individuální péče a dohled nad porodem. Obzvláště u prvniček je třeba někdy pomoci při vybavení kůzlete z plodových obalů.

Vlastní porod

Vlastní porod začíná vypuzením plodových obalů s plodovou vodou. Do 60 minut by pak měl začít samotný porod. Normální poloha plodu je hlava s oběma předními končetinami v předu (směrem ven). Pokud se porod prodlužuje (více jak 60 minut po vypuzení plodových obalů) je nutné koze opatrně pomoci nebo vyhledat odbornou pomoc.

Při vícečetném porodu obvykle následuje porod dalších kůzlat rychle za sebou a do 30-240 minut po té by mělo vyjít lůžko.

Zdroje

Chov koz - Milena Fantová a kolektiv, ISBN 80-209-0290-2